TO v oblasti Starého Města pod Sněžníkem
Bedřich Škraňka

          Po osvěžujícím týdenním pobytu na mateřské základně Bouda jsem se v srpnu 1996 vydal na sólo výpravu do Starého Města pod Sněžníkem. Lákala mne odlehlost místa a byl jsem zvědavý, jak se krajina za šedesát let změnila. Dobové fotografie jsou velmi lákavé. Po zkušenostech z okolí Branné jsem očekával vrcholový zážitek a nebyl jsem zklamán.

          Jako příslušník dolních deseti milionů občanů naší republiky, jsem se přepravil vlakem ČD (času dost), který jezdí frekvencí jako v jižní Americe, tj. asi třikrát denně.

          Na nádraží ve Starém Městě, kde se patrně zastavil čas a připomíná domeček z modelu kolejiště, jsem odložil větší kusy cestovní výstroje a vydal se do sluncem zalité linie těžkého opevnění. Odložení části výstroje se později ukázalo jako velmi prozíravé. Nabral jsem směr ozdravovna Morávia a čile vyrazil. Hned těsně za městem jsem na levé straně minul LO vz. 37 E, který postřeloval silnici od ozdravovny. Před vstupem do údolí s říčkou se doleva od silnice oddělovala pěšina vedoucí na kopec. Usoudil jsem, že v této odlehlé končině musí vést k mému cíli. Nemýlil jsem se. Pěšina končila u srubů StM 31 a - BOREK a StM 31 b - OZDRAVOVNA. Stojí na vrcholu kopce v řídkém jehličnatém lese. Jsou dokola dobře přístupné a za pomoci blesku lze přijatelně fotit. Vchody jsou zabetonovány, ale objekty mají patřičnou dírku pro bunkrology. Při výpravách sólo vstupuji dovnitř jen vchody nebo většími, bezpečnými otvory, abych v neznámém prostředí neskončil v šachtě nebo diamantovém příkopu v pozici "zajíček v své jamce sedí sám". Velmi mne zaujal StM 31 B - OZDRAVOVNA, kde jsou dodatečně provedeny úpravy hrany diamantového příkopu na pravé straně, aby se dal postřelovat celý svah směrem k ozdravovně Morávia. Před srubem jsou základy pro stavební výtahy pro dopravu betonu v době výstavby. Zajímavý je nedokončený granátový skluz. Trubka vyčnívá z betonu a teprve dodatečně měla být upravena. Sestoupil jsem po svahu k ozdravovně Morávia. U silnice je malé parkoviště a zastávka autobusu, který ovšem jezdí ve stejných intervalech jako vlak. Budova ozdravovny je za říčkou. Uctivě jsem ji obešel, abych se nedostal do konfliktu s nějakým ramenem zákona, neboť slouží k rekonvalescenci "chlupatých".

          To, co se nachází za ozdravovnou se sice na mapě jmenuje Kronfelzov, ale nedá se to nazvat jinak jako kur.... kopec. Stoupání je velice prudké a převýšení ke srubu StM 32 - KRAJNÍ je snad 100 metrů. Na mapě se vrstevnice téměř dotýkají. Jedinou útěchou byla spousta velikých malin. Srub stojí v hustém lese, či spíše pralese. V okolí však bylo vyšlapáno dost pěšin. Je na něm vidět, že byl projektován již po získání zkušeností. Krásně jsou vidět pruty armatury pro uzemnění zvonů.

          Pomalu jsem malomyslněl, že ostatní objekty jsou také v takovém roští. Po několika desítkách metrů les skončil a srdce mé zaplesalo. Další sruby stojí v březových hájích na svahovité pastvině s přijatelným stoupáním.

          Srub StM 33 - LESÍK je nádherný bobeček, arab 2. Proti ostatním v okolí je jako hračka. Zadní část je sice zarostlá křovím, ale prostupná. To vše nebylo nic proti StM 34 - SVAH. Objekt je bez zásypu, tj. od základové desky až po stropnici volný, ze všech stran přístupný a krásně fotogenický. Největší překvapení na mne čekalo na pravé straně, kde se nachází zazděná střílna pro minomet. Příkop je celkem čistý. Z blízkého stromu jsem pořídil několik pěkných fotografií.

          Vrátil jsem se zpět po linii TO a opět překonal výškový rozdíl mezi ozdravovnou a StM 31 a,b. Není to už tak drastické. Je to "jen" 40 až 50 metrů nad parkovištěm u ozdravovny. Chyběl mi již jen StM 30 - POTOK. Není sice vidět, ale poloha se dá odhadnout. Cesta k němu se zdála snadná. Přejít pole, silnici, nějaký hájek a tam v lesíku to někde musí být. Snadno se to ale říká. Cestou jsem odbočil k jednomu LO vz. 37 A, který si uvnitř v ničem nezadal s podobnými objekty, které navštěvuje místní mládež.

          Po překonání silnice jsem přišel do zástavby s rodinnými domky OKAL. Tam mne čekalo další překvapení. Objekt LO vz. 37 A v zahrádce uprostřed květin a vedle se zahradním krbem. Našel jsem skulinu mezi domky a vykročil k překonání další překážky. Šramot na balkoně nade mnou mne upozornil, že nejsem sám. Z vrchu na mě udiveně hleděla žena, která patrně dodnes nepochopila, proč ten odrostlý junák s batohem vzadu a boilerem vpředu mizí do dvoumetrových kopřiv a bodláků. Cestou jsem si zacvičil část spartakiádních sestav, to když jsem našlápl zbytky drátěného plotu bezvadně ukrytého v trávě. Vše má ale svůj konec. I kopřivy a bodláky. Místo oddechu mne čekala mokřina se strouhou a to se ještě jednou opakovalo. Šplouchání a bublání mi oznámilo říčku Krupá. Na mapě je to tenký modrý vlásek, který je ve skutečnosti dost široký a hluboký, aby se dal v kanadách přeskočit či přebrodit. Kousek po proudu byla po břehu kláda. I když nejsem zrovna "okapový kocour", podařilo se mi přejít bez namočení. Odtud mne cestička vedla bujnou vegetací přímo k StM 30 - POTOK. Ze všech objektů ve Starém Městě je nejlépe ukryt. Nachází se v dolíku pod svahem a řídce obrostlý listnatými stromy. Nedaleko teče říčka Krupá. Je také bez záhozu jako StM 34 - SVAH, ale hůře se tam fotografuje.

          Všechny sruby neměly osazeny zvony a jsou poškozeny jen vytrháním střílen.

          Po vyčerpání bunkrologického programu jsem navštívil Staré Město. Má velmi pěkné náměstí se starobylou radnicí a kašnou, které připomínají staré časy, kdy se zde dolovalo zlato, barevné kovy a grafit. Stojí to za vidění a můžete zde doplnit chybějící energii ve formě tekuté i tuhé stravy. Na kraji náměstí je též půjčovna horských kol. Pro kolegy, kteří by se teprve chtěli do této oblasti vypravit, bych rád poskytl několik informací:

1. Pro majitele přibližovadel:

Nejlepší je zaparkovat u ozdravovny Morávia. Sruby StM 31 a, b, jsou přímo nad parkovištěm proti ozdravovně. StM 32, 33 a 34 jsou nad ozdravovnou. Až téměř ke srubu StM 30 se dostanete po polní cestě od nádraží ČD. Cesta vede kolem ZZN a hřiště. Je značena žlutou turistickou značkou. Vedle jde vedení vysokého napětí. V místě, kde se cesta začíná odklánět doleva od lesa po pravé straně je nutno sesednout a vydat se pěšky doprava přes pole do blízké zeleně k řece. No a tam stojí.

2. Pro pěšáky:

Z nádraží po žluté turistické značce k StM 30 jako majitelé přibližovadel. Odtud je možno vrátit se zpět a pokračovat směrem po modré k ozdravovně Morávia nebo po bunkrácku od střílny k střílně přes řeku, mokřinu, domky OKAL, silnici a pole do lesíka k StM 31 a, b, potom dolů na parkoviště k ozdravovně. Nadechnout se a vyrazit za ozdravovnou do kopce k StM 32, 33 a 34. Zpět se můžete vrátit po staré bunkrovce na úbočí, vedoucí do Starého Města.

Doufám, že budete spokojeni jako já a znovu se tam budete vracet.

Předcházející článek - šipka vlevo Hlavní stránka BOINGu Další článek - šipka vpravo
předcházející článek hlavní stránka BOINGu další
článek