Příspěvek k historii izolovaného dělostřeleckého srubu KOLŠTEJN
Ing. Martin Ráboň

          Stavbou izolovaného dělostřeleckého srubu “KOLŠTEJN” měla být nahrazena zrušená dělostřelecká tvrz KRONFELZOV.
          Následujícím příspěvkem vyzývám vážené kolegy z KHV - Brno k vytvoření kompletnějšího materiálu o tomto objektu pro některé z příštích čísel FORTSBORNÍKU.

          Ve dnech 23. a 24. srpna 1938 pplk. Studlar společně s kpt. Ing. Staňou a por. Ing. Hrubcem a ve dnech 25. až 27. srpna 1938 společně s ppor. Ing. Procházkou stanovil umístění a provedl vytýčení izolovaného dělostřeleckého srubu KOLŠTEJN.
          Staveniště srubu bylo vybráno v lese na mírném svahu asi 350 metrů severně od kóty 651. Určení staveniště srubu bylo do dokumentů provedeno za situace, kdy byl nedostatek přesných plánů, nedostatek trigonometrických a jiných bodů a mlha, pomocí metody protínáním vpřed. Výškové kóty byly vázány na státní nivelaci blízké dráhy. Ze situace v terénu vyplynulo, že osu hlavně třetího děla bude nezbytné umístit ve srovnání s ostatními asi o 1,2 metru výše.
          V terénu bylo vytýčeno a kolíky označeno stanoviště 1. a 3. děla, vchod a hranice palebného vějíře u 1. děla. Přímo v terénu byly kolíky ukázány plk. žen. Baronovi, veliteli ŽSV I.
          Vzhledem k mlze nebylo při vytyčování objektu možné zjistit velikost zákrytu proti pozorování ze směru od nepřítele. Zákryt proti Dornhauhűbel, Engelbrecht a Kunčické hoře byl určen jednak výpočtem a jednak profily z plánů. Ukázalo se, že skryt objektu proti uvedeným výšinám bude úplný. Proti Králickému Sněžníku by byl objekt skryt pouze ze směru přes Huttenberg (kóta 807). Jinak by byl objekt z Králického Sněžníku viditelný, avšak z dálky 14 kilometrů.
          Protože byla požadována možnost postřelovat z izolovaného dělostřeleckého srubu KOLŠTEJN rovněž přímou palbou železniční trať v palebném vějíři západně objektu, počítalo se v tomto směru s rozsáhlejšími odkopávkami terénu.
          Dělostřelecká skupina ŘOP navrhovala schválení vytýčeného srubu a jeho zadání v co nejbližší době, aby podnikatel měl možnost před příchodem sněhu v roce 1938 obhlédnout staveniště a ŽSV I by ještě na podzim mohlo začít s kopáním studny objektu.
          12. září 1938 sděloval plk. Ing. Hubálek, že skupina IIb ŘOP pracuje na PO plánech izolovaného dělostřeleckého srubu, pokud je již možno, prozatím jako na obecném typu. Po získání příslušných dat, hlavně pokud se týče konfigurace terénu, jeho geologického složení, plánu paleb ze zvonů, atd., bude možné přikročit k projekci konkrétních objektů.

Předcházející článek - šipka vlevo Hlavní stránka BOINGu Další článek - šipka vpravo
předcházející článek hlavní stránka BOINGu další
článek