Pár drobných střípků k historii čs. dělostřeleckých tvrzí
Ing. Martin Ráboň

SMOLKOV

Blahovolná úhrada dodatečných požadavků firmy Ing. A. Beneš ze strany vojenské správy

Dne 1. dubna 1938 předložil podnikatel Ing. A Beneš, jehož firma budovala dělostřeleckou tvrz SMOLKOV, požadavky na další finanční úhradu velitelství ŽSV II v Hlučíně. Ministerstvo národní obrany komisionelně přezkoušelo a uvážilo všechny požadavky podnikatele, zohlednilo podmínky smlouvy a zadání, okolnosti zjištěné přímo na stavbě jejím vedením a jednomyslně konstatovalo, že podnikatel nemá nárok na jakoukoliv náhradu a rozhodlo všechny požadavky zamítnout. Tady je nutno připomenout skutečnost, že firma Ing. Beneše byla snad nejproblematičtější firmou opevňovacích prací vůbec, nebo alespoň při výstavbě dělostřeleckých tvrzí. Zůstává sice pravdou, že SMOLKOV, jako první stavba tohoto typu a rozsahu se stal jakýmsi školním příkladem pro ostatní stavitele i vojenskou správu, ale řada nedostatků, pracovní úrazy i problémy technického a organizačního charakteru šly na “účet” firmy. Proto nikterak nepřekvapí stanovisko MNO k požadavkům podnikatele. Přesto však Ing. Beneš na pracích pro vojenskou správu neprodělal!

Jak se dále konstatuje v Čj.: 19 792/taj. hl. št. ŘOP 1938 ze dne 11. října 1938: “Protože je však ze všech šetření provedených vojenskou správou patrná skutečnost, že různé příčiny, se kterými jste v nabídce nepočítal, ač jste tak učinit měl (jako na př. neznalost práce, možnost zvyšování mezd a cen materiálu a pod.) zavinily Vám u některých prací určité finanční ztráty, rozhodlo ministerstvo národní obrany přiznati Vám z dobré vůle a ke zmírnění ztrát částku doleji přibližně uvedenou, kterou nutno považovati pouze jako blahovolnou úhradu ze strany vojenské správy.

Tato částka činí po uvážení Vámi poukazovaných a vojenskou správou ověřených ztrát u požadavků, plynoucích z původní nabídky paušál 700 000,- Kč, u požadavků na původně nezadané práce v podzemí asi 561 705,70 Kč, tedy celkem cca 1 261 705,70 Kč.”

7. října 1938 podnikatel ujistil svým prohlášením ministerstvo národní obrany, že za předpokladu vyplacení shora uvedených částek budou jednou pro vždy jeho požadavky úplně vyrovnány.

Ministerstvo národní obrany podnikatele informovalo, že částka udaná pro požadavky na práce nezadané bude přesně vyčíslena ŽSV II na podkladě záznamů vedení stavby. S ohledem na podnikatelovo prohlášení ze dne 7. října 1938 bude celý obnos zaúčtován k dobru a na práce a závazky firmy plynoucí z titulu stavby. O tomto rozhodnutí bylo zpraveno ŽSV II. Proplacení mělo proběhnout ve formě splátek z nichž první, ve výši 500 000,- Kč, byla podnikateli poukázána již před 11. říjnem 1938.

ADAM

Zásobování vodou.

Při budování podzemí dělostřelecké tvrze ADAM se přišlo na skutečnost, že na rozdíl například od BOUDY je přítok jímané vody poměrně velmi nízký. ŽSV III mělo oprávněnou obavu, že množství vody na chlazení zbraní bude nedostatečné. Přítok vody do cisteren byl naměřen v průměru 0,5 litru/sek., což bylo cca 43,3 kubíků vody za den. Jen kasárna s cca 600 uvažovanými muži osádky měla spotřebu 43 kubíků vody na den, při normě 70 litrů na muže a den. Pro chlazení bylo potřeba dalších 18 kubíků vody na den. ŘOP se chtělo vyhnout pokud možno stavbě čerpací stanice vně tvrze, proto doporučilo snížit normu vody na muže a den na 33 litrů.

Protože však nedostatek vody na tvrzi ADAM byl považován za velmi nepříjemnou skutečnost, bylo nadále uvažováno o možnosti vybudovat čerpací stanici. Za tímto účelem byla instalace rozvodů vody upravena tak, aby bylo možno později vnější vodovod připojit. V objektu K - S43a a K - S44 měly být ponechány průchody pro přívod potrubí do tvrze. Stav přítoku vody měl být měřen a pozorován do konce října roku 1938. Po vyhodnocení se mělo rozhodnout definitivně o stavbě čerpací stanice.

Poznámka: Přítok vody do cisteren kolísal a to směrem nahoru a dolů. Minimum vody bylo koncem měsíce června a koncem července, maximum se naměřilo 3. - 5. června 1938, kdy přítok vody dosahoval 2,2 litru za sekundu.

DOBROŠOV

Problematika obezdívky komor (sálů) v tlačivých partiích.

Počátkem května 1938 vzrostl problém silných tlaků v podzemních výlomech tvrze DOBROŠOV, jehož příčinou byl vliv stále vzrůstajícího zvětrávání skály a posun vrstev po rozmáčených jílových vrstvách. Ty tvořily v nekompaktní hornině partie o tloušťkách 5 - 20 cm. Firma Kapsa a Müller odmítla provádění vyzdívky podzemních prostor běžným způsobem a alespoň v tlačivých partiích navrhovala vyzdívku cihelnou. Své návrhy podpořila výpočty, náčrty a navrhla nový způsob izolace.

V souvislosti s návrhy na způsob izolace, doporučila firma použít rovněž železné plechy, které však nebyly míněny jako součást izolace, ale jako ochrana syrového betonu především nad vrcholem klenby.

ŘOP se však použití železných plechů v izolačních vrstvách vně kleneb ze zásady bránilo. Svůj odpor odůvodňovalo tím, že plech po několika letech prorezaví a pokud nebude vlastní obezdívka kvalitní, objeví se průsaky. Navíc tohle vše by nastalo zřejmě až po uplynutí smluvně dohodnuté záruční lhůty na kvalitu provedených prací. Tedy bez možnosti postihu případné nekvalitní práce firmy.

Pro zajištění proti nasakování vody dle mínění ŘOP postačovalo dobré zdusání betonové směsi, hlavně betonu s izolační přísadou. K izolaci kleneb a stěn z betonových tvárnic nebo cihel, proti kterým se v odůvodněných případech ŘOP nebránilo, doporučovalo použití lepenky a asfaltových nátěrů.

V případě výskytu pramene vody nad klenbou bylo požadováno založení trubkové drenáže příčně po oblouku klenby, zaústěné do trubkové drenáže podélné.

Při přípravě výstavby tvrze JEŽOVA HORA byl schválen návrh na obkládání stěn betonovými tvárnicemi. Tento způsob úpravy, byl doporučen k řešení problémů v podzemí tvrze DOBROŠOV i ŽSV V v Náchodě. Betonové tvárnice o rozměrech 15 x 50 x 5 centimetrů nahradily rubové bednění, popřípadě plechy a umožnily zřizování klínované kamenné rovnaniny současně s obezdívkou, takže její beton bylo možné důkladně udusat. Tvárnice rovněž chránily líc betonové obezdívky, který zůstal neporušený, bez nebezpečí zatlačení do rovnaniny. Rovněž se dosahovalo rychlejšího pracovního postupu, vyloučil se vznik nežádoucích pracovních spar a dosáhlo se dobrého uzavření klenby. Použití tvárnic se doporučovalo hlavně v mokrých partiích. Na JEŽOVĚ HOŘE činila sjednaná cena za 1 čtvereční metr tvárnic 20 Kč, při použití cementu vojenské správy.

Ve stejné době se rovněž objevily návrhy na nové stavební opatření - střechovitý pás na klenbě štol.

Podzemí dělostřelecké tvrze Dobrošov dodnes skýtá unikátní možnost shlédnout jednotlivé fáze výstavby štol a komor. Také shora uvedené informace je možné přímo na místě doložit. Po této stránce je DOBROŠOV nevyčerpatelnou učebnicí pro bunkrology.

JÍROVÁ HORA

Skladování munice

Počátkem června 1938 požádal kpt. žen. Ing. Staňa o informace k počtům plánované munice pro dělostřeleckou tvrz JÍROVÁ HORA, neboť tento údaj potřebovala konstrukční skupina ŘOP pro přípravu plánů podzemí objektu. Odpověď měla podobu následující přehledné tabulky, která nám dává velmi dobrou představu o uložení munice ve tvrzi.

 

Číslo
objektu
Počet a druh zbraní
v objektu
Počet
ran
Z toho ve skladišti
M1 M2 M3
nábojů truhlíků nábojů truhlíků nábojů truhlíků
S 11 2 Y v RO 12 000 6 000 x 2 000 5 202 x 1 734 798 x 266
S 12 3 Y v CE 12 006 6 003 x 2 001 5 256 x 1 752 747 x 249
S 13 3 Y v CE 12 006 6 003 x 2 001 5 256 x 1 752 747 x 249
S 14 2 G v RO 12 000 6000 2 000 5 370 1790 630 210
S 8 L1 v CE vlevo 3 616 2 112 132 1 056 66 448 28
S 9 2x L1 v CE vlevo 3 616 2 112 132 1 056 66 448 28
vpravo 3 616 2 112 132 1 056 66 448 28
S 10 2x L1 v CE vlevo 3 616 2 112 132 1 056 66 448 28
vpravo 3 616 2 112 132 1 056 66 448 28
S 14a 2 x L1 ve vchodu vlevo 1 824 0 0 1 376 86 448 28
vpravo 1 824 0 0 1 376 86 448 28
S 15 2 x L1 v CE vlevo 3 616 2 112 132 1 056 66 448 28
vpravo 3 616 2 112 132 1 056 66 448 28
1 G v CE vpravo 1 254 0 0 714 119 540 90

 

Podle shora uvedené tabulky bylo pro tvrz potřeba vyřešit muniční sklad M1 o takové ploše, aby bylo možné uložit v něm následující počty munice:

 

Pro zbraně V objektu číslo Úhrnný počet Poznámka
nábojů truhlíků
ve skladišti M1

"Y"

11, 12, 13

18 006

x 6 002 x, k tomu nutno připočíst 3 x 93 = 279 truhlíků na náplně
"G" v RO 14

6 000

2 000
"L1" 8, 9, 10, 15

14 784

924
Předcházející článek - šipka vlevo Hlavní stránka BOINGu Další článek - šipka vpravo
předcházející článek hlavní stránka BOINGu další
článek