Fortové opevnění “Císařsko - královské hlavní hraniční pevnosti Olomouc”
Jiří Vaněček

Bunkrolog, který bydlí uprostřed Moravy, nemá moc možností zkoumat opevnění ve svém okolí, protože předválečné opevnění se jak známo stavělo u hranic a záchytná příčka LO u Hranic na Moravě nebyla vybudována, proto mu nezbude, než se poohlédnout po svém okolí a hledat, zda přece jenom nějaká ta pevnost “v dostřelu“ neleží. Když se tak podíváte do okolí Olomouce, v historii významné bastionové pevnosti Rakouska – Uherska, najdete dnes už v těsné blízkosti jejích okrajových částí další památku na dřívější její význam – forty.

Budování permanentních pevnůstek - fortů - v okolí olomoucké pevnosti začalo v roce 1839 stavbou fortů na Tabulovém vrchu a na Šibeníku (1839 – 1846) v okruhu 1 km od citadely. Vzhledem ke stále dokonalejšímu a přesnějšímu dělostřelectvu bylo nutno přenést linii obrany dále od středu hlavní pevnosti a udržet tak nepřítele v dostatečné vzdálenosti od starých bastionových hradeb. Proto bylo o něco později přikročeno ke stavbě druhého okruhu, který udržoval odstup 2,5 - 3 km (např. fort XV. – Neředín v letech 1850 – 54). Kvůli terénním zvláštnostem však byly některé objekty vysunuty např. až ke Křelovu nebo do Radíkova u Sv. Kopečka. Obvod vzniklé táborové pevnosti po dokončení v 90. letech minulého století měřil 43 km.

Souběžně s výstavbou bojových objektů byly budovány také zásobovací objekty v týlu - prachárny. Některé zde existovaly již z doby Olomouce jako bastionové pevnosti. V těch se skladoval střelný prach v době míru, protože přechovávat tak velké množství trhaviny uvnitř hradeb bylo velmi nebezpečné. Až v době napětí se prach svážel zpátky do pevnosti. Nové prachárny snad měly zajišťovat zásobování fortů i během boje a umožnit rychlejší dopravu zásob z týlu. Pár z nich se dochovalo dodnes - některé využívá armáda (Holice), některé ztratily svou původní podobu a slouží k jiným účelům (Motorest Prachárna - Křelov) a další jsou opuštěny (u cesty na Sv. Kopeček). Dá se předpokládat, že soustava budov na Nové Ulici, označovaná jako fort XIV., je jednou z těchto pracháren.

Teď k technickým a stavebním parametrům objektů. Kdo zná podobné objekty například z Belgie, bude asi zklamán. Belgické opevnění bylo stavěno později již za použití moderního betonu s podzemními chodbami. Tak tomu v Olomouci není. Stavby jsou cihlové, zapuštěny do země a nad úroveň terénu vystupuje pouze hliněný val na střeše kasáren zpevněný drny, kde měla stát děla, působící proti nepříteli. Celý objekt je vlastně v jakémsi výkopu a po dobudování byly vnější stěny zasypány a zakryty (je to vlastně jako u objektu pro 2Y/RO našeho předválečného opevnění). Vnitřní prostory jsou zaklenuty valenou klenbou, brány a rohy byly vybudovány z kamene.

Při prohlídce vnitřku nás zaujmou asi metr hluboká vybrání v podlaze. Dle dochovaných částí rozvodů potrubí bych řekl, že všechny trubky byly vedeny pod podlahou a otvory potom byly z vrchu překryty dřevěnými deskami, které dosedaly do rozšířené vrchní části a tvořily v celé délce jakýsi poklop.

Současné trubky budou pravděpodobně pozdějšího data, protože forty byly používány a upravovány již před válkou naší armádou a také Krasnaja Armija tyto objekty neopomenula poctít svou návštěvou. Její přítomnost je zvlášť krásně vidět na fortu v Neředíně (XV.), který se nachází de facto přímo před bránou dřívějších sovětských kasáren u letiště. Vojáci si často odskočili do fortu, kde po nich zbyly nápisy na zdech a neuvěřitelný nepořádek. Kromě všemožných dřevěných sudů od potravin (ryby) leží pod schody v centrální části fortu dokonce křídlo z letadla.

Podle velikosti se dají tyto forty rozdělit do tří druhů:

  • malý
    - objekt půlkruhovitého tvaru. Vstup je umístěn uprostřed týlové stěny a byl zajištěn padacím mostem. Příkop hluboký asi 10 metrů vede kolem přední části směrem od nepřítele a je bráněn z kryté cesty (doporučuji prohlídku fortu č. XX. mezi Křelovem a Horkou nad Moravou).

  • střední
    - většina olomouckých objektů. Mají tvar pětiúhelníku, roztaženého do boku natočeného vrcholem k nepříteli. Do týlu vystupuje šíjová kaponiéra, která chránila příkop a dva vstupy, resp. vjezdy do fortu. Mezi těmito vjezdy byla kasárna a sklady. Z krajních předních rohů vystupují do příkopu dvě kaponiéry, které se zachovaly jen u objektu ve Slavoníně. Kolem kaponiér příkop tvoří půloblouk, takže fort vypadá, jako by měl uši. Příkop je opět bráněn z kryté cesty (volně přístupný je fort XV. u hřbitova).

  • velký
    - bohužel jediné dva zachované objekty jsou nepřístupné, proto je známo pouze minimum informací. Hlavní stěna je pětkrát lomená, do příkopu vybíhaly kaponiéry. Týl tvoří šíjová kasárna. Dnes je možno prohlédnout si příkop a val u fortu u televizního vysílače v Radíkově. Chybí krytá cesta a kaponiéry jsou rozebrané – viditelné jsou pouze zbytky základů a napojení na centrální část objektu.

Podle pamětníků byly forty na jižním předpolí rozebírány ve 30. a 40. letech našeho století. Na rozdíl od systematického ničení např. Pražské čáry, se zde jednalo o důsledek sociální a ekonomické situace okolního obyvatelstva, které používalo takto získané velmi kvalitní cihly ke stavbě svých domů.

Co se týče podkladů, byla a zatím je tato problematika poněkud opomíjena. O vlastní bastionové pevnosti vyšla minulý rok nákladem Vlastivědného Muzea útlá brožurka “Bastionová pevnost Olomouc“ (Pavel Michna), která podrobně popisuje vývoj olomoucké citadely včetně jejího obléhání pruským vojskem roku 1776. Ta však tímto rokem končí a o fortech tam není ani zmínka. Letos v souvislosti s otevřením stálé expozice “Bastionová pevnost Olomouc“ v Domě armády byla vydána rozšířená verze jako “Průvodce dějinami a expozicí“, ale ani tam nic není. Jediným pramenem je kniha autorů M. Pojsla a V. Hyhlíka “Olomouc očima staletí“ ve které je několik informací a mapa z poloviny 19. století, která ovšem není úplně přesná a dá se jí použít jen k základní orientaci.

Nakonec ještě něco k ocelovým střílnám. Kromě dvou již avizovaných (BOING č.23, str.3), jsou v Olomouci ještě další ovšem ne přímo ve městě. U fortu na Nové ulici (XIII.) je v betonové stěně střílna německého původu, jaké byly používány na opevnění ve Slezsku. Z týlové strany má kruhový tvar o průměru asi 1m s bajonetovým uzávěrem. Z druhé strany tvoří obdélník (delší strana vodorovná se zemí), uprostřed zúžený. Tato stěna je situována asi 50m od týlové stěny fortu a má výstřel směrem k Prostějovu. Druhou podobnou stavbou je stěna v lesíku na opačné straně, která má pouze ozuby vytvarované v betonu a je bez jakýchkoli pancéřových částí. Další její zvláštností je skutečnost, že je pouze poloviční, tzn. že vybetonovaná je pouze dolní část. Podle povrchu horních ploch se zdá, že je to stav konečný, tedy že nebylo plánovalo dodělání horní části. Poslední, kterou jsem našel, je opět ocelová střílna v zahrádkářské kolonii nad Nemilanami u fortu č. XI. Protože je však v prostoru soukromé zahrady, jejíž majitel v době mé návštěvy nebyl přítomen, bližší informace nejsou známy.

Na závěr bych chtěl požádat vážené kolegy, pokud máte jakékoliv podklady nebo zajímavé informace k tomuto tématu nebo se rozhodnete zkoumat olomoucké pevnostní památky a budete potřebovat průvodce, ozvěte se telefonicky nebo písemně na mé adrese: J.V., Hraniční 1, Olomouc, 772 00, , vanecekjrj@tescosw.cz .

POZOR!!

Článek ukazuje úroveň znalostí v roce 1997, v současné době jsou k dispozici daleko přesnější údaje!!
(pozn. 26. 3. 2003)

POZOR!!

 

číslo

umístění

stav

velikost

poznámka

I.

???

rozebrán

střední

---

II.

Týneček

zachován

malý

obsazen armádou

III.

pole pod Sv. Kopečkem

rozebrán

střední

---

III.a

pole pod Sv. Kopečkem

rozebrán

malý

---

IV.

Bystrovany

zachován

velký

obsazen armádou

IV.a

???

???

malý

---

V.

vedle křižovatky výpadovky na Lipník u Bystrovan

rozebrán

velký

terénní pozůstatky,
!! nevrlý zahrádkář !!

V.a

Holice

rozebrán

malý

pouze prachárna (?)

VI.

Holice

rozebrán

malý

terénní pozůstatky

VII.

Holice

rozebrán

střední

---

VIII.

???

rozebrán

střední

---

IX.

Povel

rozebrán

střední

---

X.

Slavonín

rozebrán

malý

---

XI.

Slavonín – na kopci

zachován

střední

sklad Barvy – laky*)

XII.

“výpadovka“ na Prostějov

rozebrán

malý

---

XIII.

Nová Ulice

zachován

střední

sklad*)

XIV.

Nová Ulice – voj. cvičiště

zachován

???

pouze prachárna

XV.

Neředín - hřbitov

zachován

střední

volně přístupný

XVI.

???

rozebrán

???

pouze prachárna (?)

XVII.

Křelov

zachován

střední

obsazen armádou

XVIII.

Křelov

rozebrán

malý

---

XIX:

Křelov

rozebrán

velký

---

XX.

Na poli mezi Křelovem a Horkou nad Moravou

zachován

střední

sklad Jednota s.d.

XXI.

u vodní elektrárny na Mlýnském potoku za Mor. Železárnami

rozebrán

střední

---

XXII.

silnice směr Chomoutov

zachován

malý

sklad Jednota s.d.*)

Další tři forty pravděpodobně z dřívějšího období bez pořadového čísla a určení

---

Nová Ulice - nemocnice

zachován

(velký)

dělostřelecké opravny**)

---

Olomouc - Šibeník

zachován

(velký)

VOP

---

Radíkov - rozhledna

zachován

(velký)

sklad Barvy - laky

*) v pracovní době po ohlášení u zaměstnanců je možno si objekty prohlédnout
**) v poslední době armáda fort opouští a výhledově by z něho mělo být muzeum

Předcházející článek - šipka vlevo Hlavní stránka BOINGu Další článek - šipka vpravo
předcházející článek hlavní stránka BOINGu další
článek