Olomouc
Kejk

Pevnost Olomouc je velice zajímavým fortifikačním objektem a náš průzkum je jejímu významu značně dlužen. Nejmladší fáze budování výstavby, tedy její přeměna na fortovou pevnost, je v našich zemích velmi vzácným realizovaným projektem. Proto očekáváme v blízké době řadu průzkumných aktivit, jejichž výsledky rádi otiskneme. Historii pevnosti Olomouc je možno (dle našich vědomostí) hledat ve dvou zdrojích:

Michna P.: Pevnost Olomouc. Olomouc 1996 - Poměrně čtivé dílo, které se věnuje především švédské okupaci (1642-1650) a pruskému obléhání (1758). Tímto datem končí vlastně i text.

Kupka V.: Pevnost Olomouc. In: OIN*) č.48, 1.5.96 - Zajímavý článek s řadou informací. Výstavbě fortů se však věnuje pouze povšechně. Je zde mapka bastionové fortifikace přibližně k roku 1846.

Obr.: T - fort Tabulový vrch, Š - fort Šibeniční vrch, P - nerealizovaný projekt fortu u Pavloviček, KH - klášter Hradisko (laskavě poskytl V. Kupka)

6.10.96 jsme se chystali na průzkumnou akci do Polska. Olomouc byla místem našeho setkání, a zatímco Kamil luzným halekáním naváděl prosté lidi ke koupi Renaultů, podnikli jsme s Práškem první ohledání pevnosti. Prohlédly jsme si některé části citadely, ale jejímu popisu bude doufám věnována nějaká rozsáhlejší publikace z pera zkušenějších autorů.

Potom jsme zamířili k fortům. Prohlídli jsme si pouze dva. Nejprve fort mezi Nemilanami a Nedvězím (má číslo 11). V současnosti je užíván společností velkoobchodu NEOM s.r.o. barvy - laky, tel/fax 068/412 470. Prodejní doba
Po-Pá 7.00 - 15.00, Čt 7.00 - 17.30. Objekt je hezky zachovalý avšak střežený. Údajně je během prodejní doby možná částečná prohlídka. Kontakt - pan Kerhoň. Druhým fortem je objekt mezi cihelnou a hvězdárnou u Brněnské. Nad vchodem je číslo XIII. Objekt je zřejmě v držení armády a snad slouží jako muniční skladiště. V rohu před plotem je podivná betonová stavba, kterou jsme označili jako otevřené palebné postavení pro polní kanón. Snad z doby II. sv. války.

Dne 17.12. 96 jsme náš pokus opakovali. Tentokrát jsme si rozumně vybrali pracovní den a ve společnosti Práška a Kamila dorazili opět k fortu XI v domnění, že ten den shlédneme ještě řadu dalších. V tomto našem předpokladě jsme se kardinálně zmýlili. Ukázalo se, že pracovníci firmy využívající fort XI jsou při slušném jednání z naší strany velmi vstřícní (zvlášť když jsme se revanžovali kapalným dárkem) a umožnili nám přístup do všech částí fortu. Prohlídka nám zabrala několik hodin, takže to byl ten den náš první a zároveň poslední navštívený objekt.

Tvar fortu i jeho konstrukce je dobře patrná na následujících nákresech jednotlivých podlaží. Pětiúhelníkového tvaru s výraznými kočičími uši, šíjovou oboustrannou kaponiérou a krenelovanou eskarpou. Centrální kasárna jsou patrová a půlkruhového půdorysu. Fort můžeme označit jako pěchotní. Jsou zde sice dělostřelecké střílny pro blízkou obranu, ale fort postrádá na stropnici klasický dělostřelecký val a výjezd děl. Fort je zachován ve velmi dobrém stavu a společnost využívá jen velmi malé množství místností v centrální části kasáren. Ostatní prostory jsou prázdné a lze v nich nalézt patrné stopy po předchozí přítomnosti armády.

Nákresy na následujících stranách:

Nákres 1 - celkový pohled na fort XI (měřítko 1:2042)

Nákres 2 - půdorys spodního podlaží (měřítko 1:900)

Nákres 3 - půdorys 1.podlaží (měřítko 1:800)

Nákres 4 - půdorys 2.podlaží (měřítko 1:405)

Prohlídka byla moc pěkná a doufáme, že brzy budeme v průzkumu pokračovat.

*) časopis Klubu Vojenské Historie v Praze - obdoba Boingu

Předcházející článek - šipka vlevo Hlavní stránka BOINGu Další článek - šipka vpravo
předcházející článek hlavní stránka BOINGu další
článek